|
|
Růstové schopnosti plemene limousine ve vybraném chovu
KAČÍREK, Pavel
Cílem bakalářské práce bylo sledování a hodnocení růstové schopnosti na rodinné farmě v Novém Kostelci. Hodnocení růstové schopnosti bylo provedeno celkem u 56 plemenných zvířat plemene limousine. U každého ze zvířat bylo provedeno vážení ve 120, 210 a 365 dnech věku. Při vyhodnocování růstové schopnosti býků bylo zjištěno, že nejvyšší růstové schopnosti u býků v období od narození do 120 dnů bylo dosaženo v roce 2021, kdy průměrná hmotnost býků byla 200,36 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 1,286 kg, v období od 120 do 210 dnů bylo dosaženo nejlepší růstové schopnosti v roce 2022, kdy průměrná hmotnost býků činila ve 210 dnech 330,84 kg a průměrný denní přírůstek od narození byl 1,464 kg, v období od 210 do 365 dnů bylo nejlepší růstové schopnosti u býků dosaženo v roce 2022, kdy průměrná hmotnost býků byla 524,08 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 1,218 kg. Nejvyšší průměrný denní přírůstek býků od narození byl zjištěn v roce 2022, kdy činil 1,278 kg. Při vyhodnocování růstové schopnosti jalovic bylo zjištěno, že nejvyšší růstové schopnosti v období od narození do 120 dní věku bylo dosaženo, v roce 2021, kdy průměrná hmotnost byla 168,57 kg a průměrný denní přírůstek za dané období byl 1,033 kg, v období od 120 do 210 dnů věku bylo dosaženo nejlepší růstové schopnosti v roce 2021, kdy průměrná hmotnost ve věku 210 dnů byla 292 kg a průměrný denní přírůstek za dané období byl 1,366 kg, v období od 210 dnů do 365 dnů věku byla nejlepší růstová schopnost zjištěna v roce 2021, kdy průměrná hmotnost jalovic byla 420,16 kg a průměrný denní přírůstek za dané období činil 0,830 kg. Nejvyšší průměrný denní přírůstek od narození u jalovic byl dosažen v roce 2021, kdy se dostal na hodnotu 1,057 kg.
|
|
|
Vliv umělého dokrmování na jedince řádu Psittaciformes, jejich hnízdní chování a schopnosti další reprodukce
BALABÁN, Michal
Umělé dokrmování jedinců řádu Psittaciformes je důležité téma v souvislosti s potenciálními problémy při reprodukci takto odchovaných jedinců. To se dotýká i budoucího přežití některých druhů ohrožených ve volné přírodě. V literatuře není toto téma příliš rozvinuto a u mnoha chovatelů převládá názor, že uměle dokrmovaní ptáci by v chovu mohli působit problémy. Jako metodika je zvolena literární rešerše na dané téma, zpracování 54 anonymních dotazníků vyplněných chovateli a tři rozhovory s chovateli, kteří se setkali s problematikou začlenění uměle dokrmených jedinců do chovu. Při literární rešerši, vyhodnocení dotazníků a z uskutečněných rozhovorů bylo zjištěno, že především způsob, resp. průběh umělého odchovu, určuje vlastnosti a schopnosti papoušků pro jejich další život. Průběh umělého odchovu se odvíjí od rozhodnutí chovatele, pro jaký účel je papoušek určen, zda pro chov nebo jako domácí společník. Uměle odchovaný jedinec je schopen dle okolností a podmínek být stejně kvalitní pro chov jako přirozeně odchovaný jedinec nebo být dokonalým domácím mazlíčkem. Výsledky této práce přispívají k názoru, že ohrožené populace některých druhů v zajetí jen velmi těžko přirozeně se rozmnožujících, mohou být za správných podmínek doplněny reintrodukcí papoušků, kteří byli odchovaní uměle. Jedinci odchovaní uměle mohou být také umístěni do chovu v zajetí. Pokud proběhl správný proces socializace, mají takoví ptáci stejnou schopnost reprodukce jako přirozeně odchovaní jedinci.
|
|
|
Porovnání různých způsobů chovu, výživy a řízené reprodukce mníka jednovousého (Lota lota)
ZÁVORKA, Milan
Na základě výsledků získaných po 216 dní trvajícího pokusu s různými odchovy mníku, lze konstatovat, že druh krmiva nehraje prvořadý význam. Tento fakt je založen na předchozí adaptaci mníka na danou potravu, to je důležité zejména u umělých krmiv. Důležitějším faktorem z našeho hlediska je teplota, intenzita a způsob odchovu. U věkově rozdílných skupin mníků byla provedena rozsáhlá potravní výběrovost zahrnující 11 druhů ryb. Všechny skupiny mníků preferovaly tyto druhy: amur bílý, candát obecný, lín obecný a střevlička východní. Nepreferovaným druhem byl ježdík obecný. A rozdílná preference byla stanovena pro kapra obecného, karase stříbřitého, mníka jednovousého, slunečnici pestrou a také pro plotici obecnou. Studie hodnotila reprodukční ukazatele u mníka jednovousého (Lota lota.) a věnovala se inkubační době ve dvou lokalitách. Výtěr mníka byl pozorován od ledna do začátku února při průměrné teplotě 1,55 +- 0,9 °C v Borové Ladě a 4,78 +- 0,11 °C v Mydlovarech. U mníku ve stáří 2+ bylo stanoveno průměrné množství nabobtnaných jiker v jednom gramu na 1166 +- 100 kusů jiker. Relativní plodnost 257260 +- 70678 kusů jiker na kilogram jikernačky. Absolutní plodnost byla v 24232 +- 6753. Posledním hodnoceným parametrem byla inkubační doba. Průměrná inkubační doba v letech 2020-2022 byla v Mydlovarech 202 +- 24,55 °D a v Borové Ladě 75,8 +- 16,67 °D. V souvislosti s umělým výtěrem v této studii dále poukazujeme na možnost odlepkování uměle vytřených jiker pomocí NaClO, u kterého jsme nepozorovali negativní vliv.
|
|
|
Porovnávání růstu a stavby těla chladnokrevných hřebců
BALOUŠKOVÁ, Lidmila
Bakalářská práce se zabývala porovnáváním růstu a stavby těla chladnokrevných hřebců. V České republice se chovají tří základní plemena chladnokrevných koní tj. norik, slezský norik a českomoravský belgický kůň. V současné době počty těchto chladnokrevných plemen prudce klesají a mělo by se více dbát o jejich zachování. Do sledování bylo zařazeno celkem 45 českomoravských belgických hřebců, 16 slezských noriků a 12 noriků. Hřebci byli měřeni ve věku 6 měsíců - 2,5 roku. U hřebců byly v pravidelných intervalech měřeny základní tělesné míry, hlavní míry a hmotnost a z nich spočítány vybrané tělesné indexy. Měření hřebců probíhalo v testační odchovně v Humňanech (Zemský hřebčinec Písek s.p.o.), v Janovicích u Trutnova (Chov koní Dvorka) a v Proseči pod Křemešníkem (Farma Hrnčíř). U všech sledovaných plemen odpovídaly tělesné rozměry naměřené ve 2,5 letech věku rozměrům požadovaným při zápisu hřebců do plemenných knih (jedinou výjimkou je obvod holeně u ČMB).
|
|
|
Analýza reprodukčních vlastností plemene valaška
VRŠECKÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce je analýza úrovně reprodukčních ukazatelů daného chovu ovcí plemene původní valaška. Pro zpracování byla využita data z prvotní chovatelské evidence a z kontroly užitkovosti. Zaměření bylo zejména na oplodnění, intenzitu plodnosti, plodnost na obahněnou bahnici a odchov jehňat. Oplodnění v daném chovu se pohybovalo mezi 89,5 99,4 %. Plodnost se pohybovala mezi 144 176,6 %. Intenzita reprodukce se pohybovala mezi 141,4 158,1 %. Hodnota odchovu se pohybovala mezi 108,1 139,6 %. V letech 2012 2016 se narodilo celkem 972 jehňat. Nejvíce jehňat se narodilo v roce 2016 a to 265, což souvisí s nejvyšším počtem bahnic ve stádě za sledované období. Rodily se jedináčci, dvojčata a trojčata. Nejčastěji zastoupena byla dvojčata a to v průměru v 49,9 %. Nejmenší zastoupení měla trojčata a to v průměru 4,7 %. Počet mláďat ve vrhu nezávisí na věku bahnice. Počet mláďat ve vrhu se u jednotlivých linií nelišil.
|
|
|
Porovnání přežití, růstu a celkové efektivity chovu u juvenilních ryb amura bílého (Ctenopharyngodon idella) v průběhu přezimování v rybnících a RAS.
PECHER, Petr
Cílem práce bylo porovnat a vyhodnotit růst a přežití juvenilního amura bílého (Ctenopharyngodon idella) v RAS a rybnících během přezimování. Juvenilní amuři byli chováni v pěti nádržích a třech rybnících během roku 2013 a 2014. V RAS byly ryby krmeny peletovým krmivem a chováni při konstantní teplotě. V rybnících byly ryby ovlivňovány environmentálními faktory a odkázány pouze na přirozenou potravu. Hodnota přežití ryb v RAS byla prokazatelně vyšší 97,79 ? 0,52 % v porovnání s hodnotou přežití v rybnících 10,94 % 11,42 %. Další ukazatele jako hmotnost, specifická rychlost růstu (SGR) a Fultonův koeficient (FK) vykazovaly v RAS prokazatelně vyšší hodnoty oproti rybám chovaných v rybnících. Z výsledků je patrné, že odchov juvenilních amurů bílých je efektivnější v RAS než v rybnících v průběhu přezimování.
|
|
|
Zhodnocení chovu ptáků z řádu zoborožci (Bucerotiformes) ve vybraných zoologických zahradách České republiky
ZÁHOROVÁ, Lucie
Zoborožci jsou v posledních letech často chovanými druhy ptáků v podmínkách zoologických zahrad nejen v zahraničí, ale také v České republice. Tito ptáci, které nejvíce charakterizuje velký zahnutý zobák s přilbicí, hrají v přírodě důležitou ekologickou roli "lesních farmářů". Jejich populace však v přírodě ubývají. Zoborožci čelí úbytku přirozeného prostředí a potravy, jsou loveni pro maso a pro obchod. Přestože se dnes daří v lidské péči některé druhy odchovávat relativně běžně, zkušenosti s odchovy nejsou velké. Specifika biologie hnízdění společně se složitými sociálními vazbami navíc zoborožce řadí mezi chované druhy s nižší reprodukční úspěšností. A proto správně zvládnutá technika chovu, vycházející ze znalosti biologie a ekologie druhu, je pro úspěšný chov a rozmnožování zásadní. Zoologické zahrady se tak díky své práci mohou zasadit o ochranu tohoto druhu. Tato práce popisuje podmínky a výsledky chovu zoborožců v zoologických zahradách v Liberci, Dvoře Králové nad Labem a v zoo Zlín Lešná s cílem stanovit hlavní faktory ovlivňující hnízdění zoborožců v podmínkách lidské péče.
|
|
|
Posúdenie ekologického chovu oviec podľa typu výživy
Žišková, Katarína
V této práci byl největší důraz kladený na výživu jehňat v odchovu po velmi časném odstavu na konkrétní existující farmě ve Spiši v roce 2014. Práce byla zaměřená na posouzení rozdílu a vhodnosti mezi dvěma ekologickými granulovanými krmnými směsmi (startéry), které byly vyrobeny na zakázku. Krmné směsi se skládaly ze stejných komponentů, které byly zastoupeny v různém poměru, kde měla pokusná krmná směs vyšší obsah dusíkatých látek (NL). Pro potvrzení tohoto rozdílu byl provedený chemický rozbor. V uvedeném roce se hromadně zvážilo 80 jehniček rozdělených do dvou skupin v termínu od 6.2. do 23.5.2014. Věk jehňat byl v den ukončení testu v průměru 104 dní. Naměřené hodnoty byly podrobené statistickému zhodnocení hmotnosti, přírůstku hmotnosti a dennímu přírůstku po čas trvání pokusu, vážení a období do odstavu od mléčné výživy. Jehňata dosáhla během testu celkového přírůstku v pokusné skupině 17,9 +- 0,252 kg a 20,75 +- 0,775 kg v kontrole. Průměrný denní přírůstek do konce pokusu byl 0,17 kg u pokusné skupiny a 0,202 kg u kontroly. Jejich růst (y) byl vyjádřený dvěma regresními rovnicemi: pro pokusy y = - 0,0002x2 + 0,1923x + 2,6564 (R2 = 0,998) a pro kontrolu y = - 0,00012x2 + 0,2139x + 2,5567 (R2 = 0,999). Z našich výsledků vyplývá, že mezi jehňaty krmenými rozdílnou krmnou směsí byly prokazatelné rozdíly. V kontrolní skupině EKO BK3 s původní krmnou směsí měly jehničky všechny výsledky lepší než pokusná skupina EKO START OVIS, a to i přes vyšší obsah NL v krmné směsi.
|
|
|
Vliv úrovně odchovu a věku při prvním otelení na výkonnost a dlouhověkost dojnic holštýnského skotu
SMRČINA, Tomáš
Tato práce se zabývá vlivem úrovně odchovu a věku při prvním otelení na výkonost a dlouhověkost dojnic holštýnského skotu v zemědělském podniku ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. Mezi sledované ukazatele u dojnic holštýnského skotu patřily množství mléka za první laktaci v kg, funkční dlouhověkost v kg mléka, funkční dlouhověkost ve dnech a dlouhověkost ve dnech. Z výsledků sledovaného stáda lze usoudit, že prodloužení věku při prvním otelení je statisticky významné na množství mléka za 1. laktaci, funkční dlouhověkost v kg mléka, funkční dlouhověkost ve dnech a dlouhověkost ve dnech. Oproti tomu nebyl zjištěn statisticky významný vliv hmotnosti na sledované ukazatele. Ve sledovaném stádu dosáhly nejvyšší dlouhověkosti dojnice, které byly vyřazeny pro těžký porod, zároveň dosáhly nejvyšší mléčné užitkovosti za funkční dlouhověkost v kg mléka a byl u nich zjištěn nejvyšší průměr v pořadí laktací za život.
|
|
|
Vliv přídavku lněného oleje gravidním a laktujícím bahnicím na odchov jehňat
KLÁTIL, Jaroslav
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv přídavku lněného oleje gravidním a laktujícím bahnicím na odchov jehňat. Pro lepší průkaznost výsledků byly bahnice rozděleny na skupinu, které byl podáván lněný olej (testovanou) a na skupinu bez přídatku lněného oleje do krmné dávky (kontrolní). Vliv lněného oleje byl u bahnic demonstrován krevním rozborem. Analýzou krve byly sledovány tři parametry - cholesterol, triacylglyceroly a lipáza. Fyziologická hodnota cholesterolu u ovcí je 1,7 mmol.l-1. Před testem byl u bahnic zjištěn obsah cholesterolu v krvi od 1,6 do 2,2 mmol.l-1 a po testu v rozsahu od 1,3 do 1,9 mmol.l-1. Cholesterol se po testu snížil jak u testované, tak u kontrolní skupiny. Přirozená hodnota triacylglycerolů u bahnic je 0,8 mmol.l-1. V našem případě se obsah TAG pohyboval pod touto hranicí - před testem od 0,18 do 0,22 mmol.l-1 a po testu od 0,08 do 0,19 mmol.l-1. U testované i kontrolní skupiny se po testu obsah triacylglycerolů snížil. Po testu došlo ke snížení obsahu lipázy u testované skupiny a ke zvýšení jejího obsahu u kontrolní skupiny. Jehňata kontrolní a testované skupiny bahnic byla srovnávána v následujících kritériích: průměrný denní přírůstek (vyšší přírůstky měla kontrolní skupina jehňat), hmotnost v kontrolní dny, chemické složení masa - dusíkaté látky, bílkoviny a tuky. Normální složení jehněčího masa: 21 % dusíkatých látek, 4,75 % tuků a 1,1 % popelovin. V našem případě byl obsah NL u testované skupiny 22,3 % a u kontrolní skupiny 21,8 %, obsah tuků u testované skupiny 6,5 % a u kontrolní 5,4 %, obsah popelovin u testované skupiny 1,23 % a u kontrolní 1,25 %. Další sledovaná kritéria: hmotnost v JUT (mezi skupinami bez rozdílu) a analýza krve (cholesterol, triacylglyceroly a lipáza) ? bez rozdílu mezi testovanými a kontrolními jehňaty.
|
host ::
RSS.